NESTOJÍM o vaše pošahaný reklamy, sonb, řetězovky, klikačky a anketky, pokud hlasuju, tak ZÁSADNĚ VE VÁŠ NEPROSPĚCH!!!!! Neobtěžujte mě debilníma dotazama, nečumím na ŽÁDNÉ seriály, nevyrábím diplomky a seru na HSM a jiné růžové zrůdky!!!!!! Vaše hlášky typu - Máš klááásný bloQuísečeek - si strčte do PRDELE!!!!! VY ABSOLUTNĚ NEVÍTE o čem tenhle blog je, tak táhněte do gay erotogenních zón a ještě dál!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! A vy ostatní úchylové vítejte.

Únor 2009

I Will Never Hurt You 6

28. února 2009 v 19:38 | Chemical Writer |  I Will Never Hurt You

Tož já jdu přemýšlet o té zelené. A než něco vymyslím, tak abyste se nenudili přidám toto...

Podle výrazu jeho na smrt bílého obličeje jsem pochopil, že to myslí vážně. Nemohl jsem odpovědět. Jen jsem se díval do jeho očí. Bylo v nich něco divokého, ale vyloženě zlo, to nebylo. Nebál jsem se moc. Už ne. Dá se říct, že jen trošičku, asi jako když sledujete horor. Přitahovalo mě to. Byl jsem spíš zvědavý odkud tenhle kluk přichází, jakou má minulost a proč sem přišel.

,, Povídej mi něco o sobě prosím.'' žadonil jsem. Gerard se trochu vzpamatoval. Vypadal jako by se právě probudil.
,, Promiň Franku... já... nechtěl jsem tě vystrašit.''
,, Ale ne! Nic se nestalo. Já se nebál.''
,, Trošičku přece jen. Poznal jsem to.''
,, A docela příjemně.'' pousmál jsem se.




I Will Never Hurt You 5

26. února 2009 v 21:02 | Chemical Writer |  I Will Never Hurt You

Mno jo. Je to tady. Pokráčko. Snad vám udělá radost. Bude zvěřinec, nebojte.

Jedva jsem byl osaměl, pocítil jsem, že i přesto je mi, jako bych zůstal s Gerardem. Mám ho asi v hlavě, nebo něco na ten způsob. Šel jsem tedy do obýváku, i když jsem pociťoval cosi jako nutkání stát u dveří, jako snad kdybych tak mohl být Gerardovi blíž.

Dosedl jsem do křesla a pustil telku. Na co jsem se to vlastně chtěl dívat? Jo... tady... Nějaká detektivka. Zatím jsem čučel na reklamy a pálil jednu cigaretu za druhou. Ale já na tom nejsem vůbec závislej! Vážně ne! To já jen když jsem rozrušenej. A z čeho vůbec? Už blbnu.



I Will Never Hurt You 4

25. února 2009 v 20:56 | Chemical Writer |  I Will Never Hurt You

Ok, jsem zvědavá co mi řeknete dnes... včera sociál co nemá na elektriku... a dneska? Zoofil?:-D

Dívali jsme se na sebe. Trvalo to jen okamžik. Chtěl jsem něco říct, myslím že pochválit toho krásného havrana, ale v ten moment Gerard přešel ke stěně a odhrnul závěs. Do místnosti pronikla trocha podvečerního šera. Pak přešel ke gauči, který vypadal jako nejnovější zařízení v místnosti. Havrana posadil na opěradlo, sám si sedl dál od okna a vybídl mě ať si zaberu místo vedle něj. Když si všiml jak se nervózně rozhlížím, pokusil se mě uchlácholit.



Ach, ti bratři *

24. února 2009 v 18:59 | Chemical Writer |  Waycest

Mno... začíná přituhovat. Jak říkám, čím starší, tím větší ouchylárna. Dolejc máte vysvětlení proč Gerard sociál neplatí elektriku... omFG z týhle hlášky nemůžu :-DDD a nezapomínejte na anketu v Your Story 4. Dokud si nerozhodnete jestli si půjde Frank trsnout, nebo se nalejt na bar, tak nemůžu nic dělat.

,, Vstávej už brácha!!!'' Mikey se po mě válel. Proč sakra? Škola začíná dneska až od desíti...
,, Kruci, Mikey...'' brblám ospale. Vím, že bráška beze mně nemůže bejt, ale copak mu nestačím spící? Ach jo. A zase mám chuť na...
,, Gee, mě už se nechce spát, pojď si hrát..'' napadla mě hodně úchylná myšlenka, hrát si můžu sám se sebou, nebo s Mikeym... Hmm...
,, Mikey, ty šílenče, já moh ještě spát...'' protírám si oči, a říkám si jak skvěle to pondělí zase začíná.
,, Jdu ti udělat kafe jo?'' ten malej mizera ví, jak si mě udobřit. To se mu musí nechat.

I Will Never Hurt You 3

24. února 2009 v 18:37 | Chemical Writer |  I Will Never Hurt You

Ubohý Gee... tak vy z něj hned děláte sociála a věznitele :-D hihihi. No dobrá, popojedem, očistíme jeho pověst. Doufám, že se bude líbit i další díl.

Jak jsem říkal. Dveře se za mnou zavřely a já měl pocit, jako by to byl úder osudu. Skoro jako by se jednalo o víko rakve. Následoval jsem tedy neznámého. Nezbylo mi konec konců nic jiného. Mohl jsem leda tak zůstat stát potmě sám v hlavní hale, a nebo zdrhnout. Nechci bejt ale za sraba. Bylo by to trochu trapný utéct jako malý kluk. Jsem to ale debil. Proč lezu do baráku cizímu člověku? Rozhodnu se prolomit to trapné ticho.




Vakuum

24. února 2009 v 14:51 | Asi Gerard Way ty voe... |  Videa
Tuhle písničku od Chinasek žeru. A videjko? No přece nenechám rubriku tak prázdnou... žasnu jak se s tím má někdo trpělivost piplat.

My Frerard Romance

23. února 2009 v 19:21 | Chemical Writer |  Frerard

Taaak. Dycky jeden novej, a jeden starej. Čím starší příběhy, tím horší a úchylnější... Tohle je ještě docela nevinné... teda... si myslim.

Tak tu sedím zase. Po kolikáté? Nemám tušení. Den co den tu číhám na svoji oběť. A ona nikde. Ale o čem to vlastně žvatlám? Nejlíp bude, když vám to povím pěkně od začátku.

Jednou jsem šel na procházku. Bylo nedělní ráno, a protože v sobotu odvysílali poslední díl Digimonů, neměl jsem co dělat. Rozhodl jsem se, že si prostě sednu do parku na lavičku. Bylo moc hezky. Ptáci řvali, šeříky smrděly, všechno kvetlo, což mě jako alergika slušně jebalo. Ale stálo to za to. Kupodivu se konečně nějaké moje utrpení vyplatilo. Najednou jsem totiž viděl postavu. Černou... Šinulo se to sem. Přišlo to blíž a já... Já byl v prdeli. Byl to totiž kluk. A to moc krásnej kluk.


I Will Never Hurt You 2

23. února 2009 v 19:09 | Chemical Writer |  I Will Never Hurt You

Tak dávám pokráčko milá dítka. Petra mě ukecala. Mám to napsaný do jedenáctýho dílu zatím. Děkuju za komentíky. Z každýho mám radost jak malý dítě! Myslete na to. Chemický pisálek tancuje u kompa radostí.

Divný. Divnej chlápek. Divný počasí. Divnej já. Měl bych se jít za ním podívat. Bude to jako v těch americkej filmech. Zdravíčko sousede! Doufám, že se ti tu bude líbit! Tohle je moje žena, a to jsou moje roztomilé děti! Že ti ty parchanti zvalchujou zahrádku, už je věc jiná. Ok. Mohlo by to tak bejt, až na to, že nemám ženu a děti. Bude mu muset stačit můj ciferník.





Oltář *

22. února 2009 v 22:36 | Chemical Writer |  Frerard

Aale... neptejte se mě radši na nic. Ano?:-D Nevím co se mi to tenkrát stalo... ale asi je to opravdu moje.

Dnes jsem se rozhodl, udělat si s Frankem hezký den. Trochu mrholilo, což vlastně nevadilo. Vzal jsem ho na kafe, a pak ho obeznámil se svým plánem.
,, Miláčku, co kdybychom si udělali procházku?''
,, No jasně, proč ne... Chceš jít do parku? Nebo zase do lesa?''
Všiml jsem si šibalských světýlek v jeho očích. Ne beruško... Mám horší plán.
,, Nic takového Fee. Dneska se budeme koukat po památkách.''


I Will Never Hurt You

22. února 2009 v 19:36 | Chemical Writer |  I Will Never Hurt You
Je tu
další nápad na vícedílku. Snad se bude líbit. Akorát mě prudí jak se Frank vždycky rozkecá a prdlajs akce. Asi mu to zatrhnu. Nebojte, makám na tom.

Bylo to kdysi dávno. V sobotu. Jo v sobotu. Vím to, protože jsem nešel do práce a dávali můj oblíbenej seriál o Kačeru Donaldovi. Jiné než dětské pořady nesleduju. Beztak bych byl akorát mrzutej. Když jsem vypnul telku, šel jsem ven na zahradu. Nebyla nijak úchvatná a veliká. Ale mě stačila. Posadil jsem se na lavičku a vystavil obličej sluníčku. Jojo. Dnes je krásně. Přehlédl jsem trávník, kterej bych měl už zase kapku posekat. Ale co. Furt to není tragic with a capital T. Plevel je taky rostlina.



All I Want For Christmas

22. února 2009 v 16:24 | Chemical Writer |  Frerard

K téhle povídce mám takovej hezkej vztah. Nevím proč, když jsem její autor. Chystám něco new. Pokud uhodnete o co se jedná (hrozně těžké) a budete si to moooc chtít přečíst, může být... a možná už dnes? Zítra? Záleží na vašem zájmu zlatka.


Stojím venku před chatou a kochám se pohledem na zasněženou pláň. Pár desítek metrů od naší chatky se rozléhá les. Je tma, a svítí měsíc. Jo... a pak jsem tu ještě já. Postávám na terase, a poslouchám hlasy zevnitř. Vánoční mejdan. Jak typické pro kluky z naší kapely. Jen si poslechněte se mnou!
,, Kam šel zase Ray? Právě jsem mu chtěl udělat dredy!''
,, Bobe, ty už to nepij, máš úplně rozmazanou hlavu!''
,, Heeeeeeey! Jdeme stavět sněhuláka! Mikey, kam si myslíš, že jako jdeš?''

Rozcestník Vícedílek

22. února 2009 v 13:26 | Gerard Way, kdo jinej asi? |  Vícedílky

Než v tom začnu mít bordel, tak ty povídačky trochu poklidíme, co vy na to?

Matika - Nevíte jak skloubit Frerarda a vzdělání? Já taky ne. Sorry že je to tak krátké, ale původně se mělo jednat o krátkou storku.

Your Story - Tak s tímhle nemám nic společného. Tenhle příběh píšete vy. Já se s vašimi rozhodnutími musím jenom nějak popasovat.

I Will Never Hurt You - Tajemnej Gerard a zvědavej Frankie. Jak to asi může dopadnout? Parádním průšvihem.

Well If You Wanted Honesty - O nevrlým outsiderovi Gerardovi a dotěrným Frankovi. Šikana vládne školám.

Je ti hej, když jsi gay! - Tohle moje první společná story spolu s Petí. Co vám jen o tom říct? Zatím samy netušíme kam se bude příběh zhruba ubírat, ale napovím, že je to z prostředí umělců. No... velice nezávislých a svérazných umělců x)

Little Lucky Star - Hodně podivnej nápad o vzdálený planetě, naprosto trhlém návštevníkovi z vesmíru a pozemšťanovi, který se ho ujme. Nečekejte vrcholné dílo science fiction, spíš... Chápete.

Nejkrásnější Dárek - Příběh z dob, kdy Vánoce znamenaly to, že se sešla celá rodina, a nezáleželo na utrácení peněžních prostředků, z dob kdy ještě padal sníh a Vánoce měly své kouzlo. Gerard a Frank jsou ještě malé děti školního věku ale i ony můžou mít přece svoje starosti. Zvlášť před Vánoci.

Your Story 4

22. února 2009 v 13:17 | Chemical Writer |  Your Story

Tak co myslíte? Opravdu je Mikey tam kde Gerard? Darek mě inspiroval:-) I Petra. Mikey je prostě diskant!

To je přece... Mikey? Je to on? Brácha Gerarda? Moment... on je přece po něm. A Gerard by nikdy nešel trsat na disko. Přece by si nezkazil pověst drsného metalisty. No... i když... jak tak právě pozoruju Mikeyho. Natřásá se jak slepice v epileptickém záchvatu. Bože můj! Pivo! Dopiju ten zbytek a jdu na bar pro další. Dnes mi totiž vyjímečně chutná. Potřebuju na chvíli pryč jinak bych se z Mikeyho složil smíchy.




Návštěvní kniha - Nebo chcete-li Kniha přání a stížností

21. února 2009 v 22:01 | Chemical Writer |  Návštěvní kniha
Zdravím. Tak se tu rochním v administraci blogu a vymýšlím všelijaké vypiplávky. Systém na blog.cz se mi začíná zamlouvat. Nechápu co mě přimělo vydržet tak dlouho na atlasu.

Stejně jako tam, i zde odhodím tlustou bichli. Návštěvní knihu. Neliší se příliš od běžného účelu. Stránky nejsou z ''jemného'' papíru, takže vtipálky zklamu. Co všechno tu můžete psát? Však to znáte sami nejlíp. Cokoli, co se vám líbí, nelíbí, co by bylo dobré změnit, nebo naopak nechat jak je. Možná i zoufalé - vrať to jak to bylo. To se možná dočkám až změním grafiku. Na to totiž opravdu nejsem odborník jak vidíte.

Mimo těch klasických komentářů, kdy mě a mé drahé spoluautory budete nazývat úchyly, nebo naopak neúchyly, zde nechte cokoli vás napadne. Klidně odkaz na vaši oblíbenou Frerard povídku, video, obrázek, či cokoli jiného. Můžu přece taky hodit oko, ne? :-)

Jestli vás snad dokonce napadla zajímavá situace, ve které byste chtěli některý z našich pěti chemických prvků vidět, a sami jste líní napsat o tom povídku - tady máte možnost. Možná mě jednoho dne zase políbí múza a něco stvořím. Ovšem nezaručuju, že opravdu dostanete co jste si objednali. Je to jako když si objednáte pizzu, ale kdo vám zaručí, jestli bude salámová, nebo vegetariánská, když necháte těm tajtrlíkům volnou ruku?

Pokud mě chcete kontaktovat - pište do okénka Zpráva autorovi. Mail neuvádím, protože ho moc nepoužívám. Ale nebojte. Vzkazy si přečtu obvykle do hodiny, maximálně čtyřiadvaceti hodin:-D pokud nepřijdu z tahu.

Ještě k homofóbním prudilům - ne, já opravdu nechci poškozovat pověst bestovní skupiny My Chemical Romance. Miluju je, i jejich hudbu. A pokud to z těch mých slátanin nevyčtete tak si zacpěte uši a rozsviťte. Sice to nepomůže, ale aspoň budete mít jinou práci než mi nadávat do prasáků a úchylů. Neobtěžujte čtenáře a nepište podobné bláboly sem na blog. Pokud si nemůžete odpustit rádobyvtipné nadávky - viz. Zpráva autorovi.

Mimochodem, že jsem zvrhlý prasecký úchyl vím už dávno, díky! Ušetřím vám práci. Tohle mi opravdu vzkazovat nemusíte! Dokonce to hrdě přiznávám.

Btw: Chystá se nová ouchylárna na pokráčko. Jen potřebuju udělat kapku pořádek v rubrikách.

A vy ostatní podobně nadšení úchylové, buďte vítáni, a jak je mou oblíbenou hláškou -
Frerard opatruj vaše spaní!


Yours Chemical Writer.

Blood

21. února 2009 v 17:32 | Chemical Writer |  Frerard

Mám nehoráznou radost z vašich komentářů. Díky, díky, díky!:-) tohle už znáte. Nemůžu si pomoct, ale Bert je mi od pohledu hrozně nesympatickej. Takže sorry :-P v povídkách si to pokaždý odskáče:-D

Kolik už je tomu let? Je to dávno? Já nevím, připadá mi to jako zlomek vteřiny. Všechno se seběhlo tak rychle. A jak to začalo? Vlastně nijak. Zcela nevinně. Pamatuju si to jako by se to stalo včera. Můj příchod do skupiny My Chemical Romance. Achjé.


Your Story 3

21. února 2009 v 17:22 | Chemical Writer |  Your Story

Teda vy to myslíte s Frankiem dobře. Místo vzdělání ho svedete na hříšnou cestu přímo do pajzlu? :-D Ale ok, já vím. Také to bylo mé zbožné přání.

Uznal jsem, že nejrozumnější, co můžu udělat je - vožrat se. V knihovně bych stejně zase shodil celej regál jako posledně. Hroznej trapas.



Dostaneš co zasloužíš *

21. února 2009 v 10:54 | Chemical Writer |  Frerard

Ať už se zdá příběh sebevíce neuvěřitelný, něco je přece jen pravdivé.

Já to věděl o co mu jde! Ale byl jsem s tím smířený. Koneckonců.. já to vyprovokoval. Počítal jsem se vším možným. Jenže i ty největší noční můry a nejděsivější představy byly nic v porovnáním s holou skutečností.

Jo pardon. Asi v tom máte guláš. Začnu od znova.


Your story 2

21. února 2009 v 10:43 | Chemical Writer |  Your Story

Hlasovali jste, že by měl Frank vypadnout ven. Jak teda myslíte:-D

Najednou jsem dostal silné nutkání. Jdu ven. Nebudu kysnout doma. Přijdu na jiný myšlenky a možná i na jinýho kluka. Jo to sotva. Ale lepší než tu dřepět a užírat se.



Tělem i duchem

19. února 2009 v 15:19 | Chemical Writer |  Waycest

Zdarec. Jen se vykecávám. Pokráčko tý matematický úchylárny hrozí zatím až výhledově. Chystám Frerarda na pokračování z trochu jiného soudku. Co se týče článku Your Story, je to padesát na padesát. V sobotu už by mohl příběh v klidu plynout dál, ale rozhodněte se, co by měl Fee spáchat:-D mimochodem... jaká kurva Frerard krize? Já teprve začínám!:-D

Vzpomínám. Už zase. Pořád si ten okamžik přehrávám dokola. Tenkrát, když jsi přišel ze školy. Uslzený, zmlácený, nešťastný. Nikdy jsi mi neřekl, že ti ubližují, na to jsi byl až moc hodný.


Your Story

18. února 2009 v 8:53 | Chemical Writer |  Your Story

Tohle je takovej divnej pokus. Nevím jestli vyjde. Potřebuju vaši pomoc. O co jde? Pochopíte na konci. Bude záležet i na vás jak se bude příběh dále vyvíjet. Rozhodujte buď sami za sebe, jak byste se v daný situaci zachovali, a nebo podle nálady. Samozřejmě mi můžete situaci i značně zkomplikovat.

Fakt mi už jebne! Ale opravdu!

Gerarde!!! Ty lemro! Co to mělo bejt! Přijdu domů, prásknu dveřmi a letím přímo do svojí postele. Zachumlám se až po uši pod deku, jak to dělávám od mala, když je mi úzko. To jsou furt ty jeho kecy. A já… já už nevím co si o tom mám myslet!




Tak nevinní

18. února 2009 v 8:52 | Chemical Writer |  Waycest

Myslím, že většina z vás to zná. Ale kdyby přece jen přišel někdo nový... a aby to tu ''nestálo''.

Přišel jsem domů. Nečekaně dřív. Víte.. s klukama ze školy si moc nerozumím, jiné kamarády nemám, a navíc se na mě všichni dívají jako na podivína. Myslel jsem, že posezení s nimi se mi bude líbit. Ale nic moc. Nějak nemám náladu na to poslouchat, kolik holek ''přeřízli'' jaké polohy vyzkoušeli apod. Z nějakýho důvodu se mi to hnusí, a je mi trapný jen držet hubu a šoupat nohama. Jsem nemožnej. Šel jsem tedy radši domů, mám tu svůj klid. Miluju samotu. Jenže.. jaká to samota podivná? Nikde nikdo.. hm.. mamka natuty drbe u sousedky, a brácha? Achjo... nevím... kéž by tu byl.


Matika - Závěr *

17. února 2009 v 18:51 | Chemical Writer |  Matika

Konec této úchylárně. Původně to měla být krátká povídka, ale nějak se mi zalíbila a jak to dopadlo... Radši si to po sobě nebudu číst, nebo zrudnu jak rajče a vůbec to neuveřejním!:-D Pro připomenutí poslední odstaveček.

Frank + Gerard = LOVE

Byl jsem malinko překvapený. Takže on nakonec opravdu myslel tohle. Asi jsem se červenal. Přesto mě něco napadlo. ,, Ty, Gerarde. A víš co to znamená?'' ,, Copak?'' Popadl jsem znova tužku co držel v dlani a připsal

Frerard = LOVE


Sleep

17. února 2009 v 8:43 | Chemical Writer |  Frerard

Opět starší věc. Halt když stěhovat, tak pořádně. Ale nebojte. Možná dnes, nebo nejpozději zítra dodám poslední část Matiky. Úchylnej název což? Achjo. Mám krásný nápady na nový příběhy. Jen by to chtělo víc času:-)

Už se stmívá… Končí večerní zprávy a já ležím v posteli. Tohle všechno vnímám ve zvláštním polospánku. Znáte to… Jako když spíte, ale přitom víte o všem, co se v místnosti děje. Mohl bych tu telku vypnout. Dřív než mě Hypnos vezme do náruče. S nadlidským úsilím otevřu oči a sáhnu po ovladači. Dost už polospaní. Je teprve večer, tak proč se mi dneska tolik klíží oči? Je mi to fuk. Lepší spát než se trápit. Knížku… zkusím si číst. Třeba přijdu na jiný myšlenky.


Matika - 1 díl

16. února 2009 v 9:11 | Chemical Writer |  Matika

Ano mohli jsme vám napsat normální příběh a krásnej, ale řekli jsme si NE! Tyto stránky budou zaměřeny i na vzdělávání.. dost... dost. Nebojte. Ještě mi nejeblo. Prostě - sliby se mají plnit. Kamarádce se test z matiky opravdu povedl a tak mi nezbylo, než splnit povinnost. Skloubit Frerarda a Matematiku. No... jak to mohlo asi dopadnout? Posuďte sami... Takže tohle z předchozího blogu neznáte. Frank začíná vyprávět:

Dneska je tak hezky! A já z toho budu mít kulové. Maminka mi totiž domluvila doučování na matiku. No jo, nebudu vám kecat. Jsem na učení blbej jak káže zákon. Tss. Beztak to bude zase nějaká stará rašple. Hádám, že se mnou vydrží leda tak tři doučka a pak jí rupnou nervy. To jsem se nasmál když jsem tý poslední ježibabě vytahal ze šuplat všechny spoďáry. Takový bombarďáky! Když letěly z okna, nafoukly se jako padák!


Deníčky

15. února 2009 v 21:36 | Chemical Writer |  Frerard

Přemýšlím, čím se mezi vás uvedu. Tohle je starší článek z předchozího blogu. Někteří ho možná znáte, jiní ne. Frank i Gerard jsou tam hrozný paka. So enjoy it:-) a brzy přidám něco zbrusu nového.

Gerard:
Tak já už fakt nevim jak toho Franka sbalit. Vlastně takhle... ani nevím, jestli mě vůbec chce. Včera jsme se byli projít v parku. Byli jsme od sebe jenom kousíček! Napadlo mě, že by bylo hezké, kdybych ho vzal za ruku. Díval jsem se na něj. Ach, ty čokoládový kukadla! Ten úsměv.. já z něj nemůžu! Připadal jsem si jako v ráji! Vychutnával jsem si ten okamžik. A bojoval s rozpaky. Strašně moc rád bych se dotkl jeho dlaně.. Teď a nebo nikdy.. Pomalounku jsem k němu cpal svoji packu... Chybělo jen pár centimetrů... AAAAAAAaaaaaa!!!!!!!!!!!


První Frerardovské fotky

15. února 2009 v 17:58 | Chemical Writer |  Fotogalerie
Tak se hlásím zpět.

Konečně je s pomocí boží jakž takž hotovej des. Tím pádem by mohlo něco lehoučce úchylného přibýt že?

Nebudu vás napínat. Toto je specielně věnováno těm, kteří VŮBEC neví co je to Frerard:-D


Předpokládám, že asi každý z vás zná skupinu My Chemical Romance. Pokud ne, museli jste sem asi zabloudit:-)

A znáte i jednotlivé členy?


No jasně. Frank a Gerard. Mg... ti mě jednou přerazej... no nic. Ti chytřejší z vás už pochopili, že Frerard je chemická sloučenina těchto dvou prvků. Podezřelých prvků...

Nebudu to okecávat, kluci jsou prostě nejlepší kamarádi:-)


Skoro se od sebe nehnou. No jo... na tom ještě není nic nekalého. Ovšem... někdy jde i o to, JAK se hýbají.


Eeehm... to nic, to jen asi Gerard hledal... eee... zapalovač? Jo, zapalovač! Určitě!


Aaale... co vás nemá... Gerard nekoukal za sebe a OMYLEM se na Franka nalepil... to je toho.


Tohle NEJSOU zamilované pohledy. Šílíte?


Vždyť si kurva držej od sebe odstup ne? Ehm. No tak ne. Ale pořád to nic neznamená!


... no co no... jedna pusa, a vy hned naděláte.


No dobře... dvě...


Tři...



...

Nevinná kamarádská pusinka?? Mno...

Tak dobře, máte to mít! Já to uznávám, tohle je hoodně zajímavé. Skoro až nekalé. Ale přiznají to někdy ty dva?

NE. A víte proč? Bojí se, že by přišli o fanoušky. Tak je to! :-D

To nevadí, my stejně víme své:-D ne, nechci vám nic vnucovat. Nechám na vaší úvaze jak to mezi nima je. Nechť každý popustí uzdu své fantazii. A kdoví. Možná i vás napadne zajímavý příběh. Ano! I vás co se právě červenáte a tvrdíte, že byste to nikdy neudělali! Nebojte se. Internet je anonymní. A Gerard nám za to nenamlátí... snad...

Děti, ale s těma svejma představama to nepřehánějte. Nebo dopadnete jako já!

S pozdravem

Chemical Writer

Nový Frerard Blog

14. února 2009 v 22:14 | Chemical Writer |  Blog
Zdravím všechny lehce i těžce úchylné duše.

Jestli je tu někdo, kdo opravdu ani v nejmenším netuší, co je to Frerard, pak se to brzy dozví. O to nemusíte mít strach. Jinak si spíš myslím, že většina z vás, ví až moc dobře o co go. Jen se nedělejte!XD

Blog je zbrusu nový, a jde vlastně o takové menší stěhování jiného blogu. Tak se těšte. Bude hůř:-)

S pozdravem váš

Chemical Writer