![]() | Ok, jsem zvědavá co mi řeknete dnes... včera sociál co nemá na elektriku... a dneska? Zoofil?:-D Dívali jsme se na sebe. Trvalo to jen okamžik. Chtěl jsem něco říct, myslím že pochválit toho krásného havrana, ale v ten moment Gerard přešel ke stěně a odhrnul závěs. Do místnosti pronikla trocha podvečerního šera. Pak přešel ke gauči, který vypadal jako nejnovější zařízení v místnosti. Havrana posadil na opěradlo, sám si sedl dál od okna a vybídl mě ať si zaberu místo vedle něj. Když si všiml jak se nervózně rozhlížím, pokusil se mě uchlácholit. |
,, Nemusíš se ničeho obávat. Tady žádní pavouci nejsou.''
,, Ale jak víš že...''
,, Prostě jsou věci, které vím.''
Nejen, že věděl proč tak skenuju každý centimetr zdi, ale dokonce si je jistý, že se tu nikde neschovává žádná chlupatá bestie. I když... možná kecá. Kouknul jsem na havrana, který na mě čuměl jako na něco nezvykle hloupého. Skoro jako by mi chtěl říct, takhle o mým pánovi nemluv. Asi jsem na toho ebenově černýho ptáka zíral se značnou nedůvěrou.
,, Neboj se Franku, neklovne tě.''
,, Aaale, toho se nebojím, jen si ho prohlížím. Nevídám havrany každej den.''
,, Tak ode dneška budeš moci.'' usmál se Gerard. Nevím proč ale i jeho jemný úsměvy vypadaly nějak smutně.
,, A jak se ti tu líbí Gerarde?'' otázal jsem se.
,, Je to tu opravdu krásné. Příroda je okouzlující. Už jsem byl na procházce v tom lesíku.''
,, Vážně? Já myslel že jsi přišel teprve dneska.''
,, To ne, jsem tu už pátý den. Zatím se jen tak rozhlížím.''
,, Neviděl jsem tě...''
,, Chodím ven jedině v noci.''
,, A pročpak to?''
,, Noc je nádherná, je škoda ji celou prospat. Nemyslíš?''
,, Já radši sluníčko. Mám rád když je teplo.''
,, Skutečně? Já preferuji podzim a pokud možno zataženou oblohu. Má to zvláštní melancholickou atmosféru. Slunce mi nedělá dobře na oči. Jsem světloplachý.''
,, Ach tak... no a co tě ještě baví? Kromě magie.''
,, Všechno možné. Rád čtu, kreslím, a také hraji. Jednou na kytaru, podruhé zase na klavír. Je toho dost. A zajímám se o okultismus. Když budeš chtít, můžu ti z karet vyvěštit budoucnost.''
,, Nevěřím na tyhle věci, ale dobře. Taky to můžeme zkusit.''
,, Však ty uvěříš.'' usmál se. A mě došlo, že si nedělá legraci.
,, Dobrá. Ty mě přesvědčíš o účinnosti magie, a na oplátku si se mnou půjdeš někdy zaběhat, ano?''
,, Běhat? Proč běhat když to není nezbytně nutné?''
,, Ty nemáš rád sport?''
,, Na to mě opravdu neužije.''
Zachichotám se. Ten Gerard je fakt podivnej.
,, No... moc hezky se mi s tebou povídá, ale už budu muset jít. Dávají mi jeden film co chci vidět. Co kdybychom se dívali spolu?''
,, Nesleduji televizi.''
,, Pročpak? Tebe to neba?''
,, Noo... nebaví. Ani televizi nemám. Na co by mi byla? A mimo to, mám něco na práci. Nemám bohužel čas.''
,, Zvláštní, tohle jsem ještě neslyšel - nesledovat telku.'' usměju se na něj.
,, Půjdu tě tedy doprovodit domů. I když to máš jen kousek. Alespoň si trochu protáhnu nohy.''
,, Tak dobře, jdeme.''
Vydali jsme se ke dveřím a po schodech dolů. Nějak jsem se nemohl dočkat až budu venku. Čerstvý vzduch a tak. Chápete.
Dokonce už ani neprší. Větřík mi lehce pocuchá vlasy a já se zhluboka nadechnu vzduchu vonícího po dešti. Paráda. Gerard zamkl a vydal se za mnou.
,, Zase tě rád uvidím sousede. Jsi kdykoliv vítán.''
,, Tak děkuju. A kdy mám chodit? Spíš takhle na večer? Abych nerušil totiž...''
,, Nedělej si starost. Já skoro nespím a času mám dost.''
Cestou k mému domovu moc nemluvíme. Spíš si užíváme společnost toho druhého. Nebo tedy já určitě. Došli jsme ke dveřím mého domu. Nedá mi to, abych to nezkusil.
,, Nešel bys třeba na kafe?''
,, Děkuji, ale opravdu už musím jít. Mám něco na práci.''
,, Nevadí, tak třeba jindy. Ju?''
,, Uvidím tě zase kdy Franku?''
,, Já... nevím, třeba zítra?''
,, To by bylo ideální. Co třeba v šest hodin?''
,, Klidně. Může bejt.''
,, Tak dobře.''
,, Jo.''
,, Měj se krásně Franku.''
,, Ty taky Gerarde. Ahoj.''
,, Dávej na sebe pozor Franku. Přeju hezký večer.''
Otočil se a odcházel. Dívám se za ním a přemýšlím čím mě tak fascinuje. Jeho řeč, jeho vystupování. Jako by patřil do minulého století. Vyzařuje z něj něco temnýho, a přitom krásnýho. Už z něj nemám strach. Budeme přátelé. Aspoň tedy doufám... Zašel jsem do svého domu, hlavu trochu zmatenou.








twe...jednou mě zabije ta moje představivost....už jenom gepard co de s frankem běhat v tom aerodynamickém oblečku...nobo gee turista s baťůžkem...a taky mluví trošičku jako retard....ale to je účel....XD
teď si tu můžete rošku ode mně odpočinout páč mám zaracha na kompíka....Když je ale někdo závislej, vždycky si najde cestu (né-li waycestu) ale nebudu tu tak často....doufejme že to přežiju ...frerard mě opatruj