NESTOJÍM o vaše pošahaný reklamy, sonb, řetězovky, klikačky a anketky, pokud hlasuju, tak ZÁSADNĚ VE VÁŠ NEPROSPĚCH!!!!! Neobtěžujte mě debilníma dotazama, nečumím na ŽÁDNÉ seriály, nevyrábím diplomky a seru na HSM a jiné růžové zrůdky!!!!!! Vaše hlášky typu - Máš klááásný bloQuísečeek - si strčte do PRDELE!!!!! VY ABSOLUTNĚ NEVÍTE o čem tenhle blog je, tak táhněte do gay erotogenních zón a ještě dál!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! A vy ostatní úchylové vítejte.

I Will Never Hurt You 5

26. února 2009 v 21:02 | Chemical Writer |  I Will Never Hurt You

Mno jo. Je to tady. Pokráčko. Snad vám udělá radost. Bude zvěřinec, nebojte.

Jedva jsem byl osaměl, pocítil jsem, že i přesto je mi, jako bych zůstal s Gerardem. Mám ho asi v hlavě, nebo něco na ten způsob. Šel jsem tedy do obýváku, i když jsem pociťoval cosi jako nutkání stát u dveří, jako snad kdybych tak mohl být Gerardovi blíž.

Dosedl jsem do křesla a pustil telku. Na co jsem se to vlastně chtěl dívat? Jo... tady... Nějaká detektivka. Zatím jsem čučel na reklamy a pálil jednu cigaretu za druhou. Ale já na tom nejsem vůbec závislej! Vážně ne! To já jen když jsem rozrušenej. A z čeho vůbec? Už blbnu.




Civěl jsem na tu bednu a po dvaceti minutách ji vypnul. Film mě nudil. Nechápal jsem souvislosti. Hlavou mi vrtalo divné chování mého nového souseda. Rád bych se za ním stavil, ale říkal, že má něco na práci. No jo Franku. Tys stejně musel stihnout ten pitomej film, viď ty vole? Ok. Nebudu si nadávat do pitomců, teď už to stejně nemá význam.

Zajímalo by mě, jak to dělá, že ho jeho domácí mazlíčci tak poslouchají. Ten havran byl úžasnej! A ti majinkatý potkánci! Hned bych se s nějakým pomazlil. A vsadím se, že si Gerard ochočí i tu sovu co hnízdí v jeho domě. Nevypadala vůbec plaše, dokonce ani v mojí přítomnosti ne. Možná už si na něj navykla. Je to zvláštní co?

Dostal jsem hlad. Šel jsem tedy do kuchyně, čučel do lednice a přemýšlel co si dám. Jo... zeleninovej salát nemusí bejt zlej. Vyhrabošil jsem rajčata, papriky a okurku a složil tuto nálož na pultík. Začal jsem krájet kousek po kousku. Radši si toho udělám víc. Sliny se mi sbíhaly. Myšlenkama poletuju všude možně. Bude to super! Salátek... Ještě tam mám sýr... A...
,, Jááu, kurva doprdele...'' zakleju. Jak jsem si v duchu maloval svoji večeři tak jsem nedával pozor a řízl se do prstu. No super, a docela hluboko.
,, Dávej na sebe pozor Franku.''
,, Cože?'' zvolám. To byl Gerardův hlas!

Rozhlížím se a nikde nikdo. Jenže... ono to bylo tak živý! V myšlenkách se mi vrátil obraz nedávno minulý. Když jsme se loučili. Tys říkal ať jsem opatrnej. To je jako... kdyby to snad? Věděl? Celý večer jsem jak na jehlách. To je jen náhoda. Blbost tohlencto. Ještě nakonec začnu věřit na duchy! Ale ten hlas... jako by mi zazněl v hlavě. To se mi nezdálo! A nebo jsem blázen. Ani bych se nedivil. Celej večer o tom musím přemýšlet. V tomhle rozpoložení jsem nakonec usnul.





Druhý den, přesně v domluvených šest hodin jsem stál před Gerardovým barákem. Musím mu toho tolik říct!
,, Dobrý podvečer, tak pojď dál Franku.''
,, Dobrý, dobrý.'' pravím a vejdu.
Ve vstupní hale už bylo více světla. Gerard doplnil nějaký svícny. Vypadaly úžasně a vytvářelo to romantickou atmosféru. Sice nechápu proč Gerard nesází raději na elektřinu, ale s tím jsem si moc hlavu nedělal. Opět vyjdeme po schodech nahoru a zavřou se za námi dveře obývacího pokoje.
,, Jak jsi se měl?''
,, Docela fajny.'' odvětím.
,, Dneska jsem nechal roztažené závěsy. Sice sem toho světla nepadá moc, ale je to lepší než nic.''
,, Díky, je to tu fajn.''
,, Líbí se ti tu?''
,, Jo, máš to tu hezky zařízený.''

Pak jsme si zase sedli do křesla. Gerardovi se na rameno snesl jeho havran.
,, No tak Edgare, teď nemám nic k snědku.''
,, To je Edgar?''
,, Ano, jistě.''
,, Dal jsi mu jméno po tom básníkovi?''
,, Samozřejmě. Báseň Havran mluví za vše. Proč bych ho měl pojmenovávat třeba Klement, když Edgar mu sluší víc?''
,, Pravda.'' sklopím zrak, protože mi něco leze po klíně. Zase ten šedý potkánek! Posledně mi rozkousal tkaničku! Je roztomilej.
,, Toho se nemusíš bát.'' usmál se Gerard. ,, Nekousne tě. Oblíbil si tě.''
,, Já vím, nebojím se.'' a na důkaz toho tvrzení začnu potkana hladit.
,, Co to máš na ruce?'' zbystřil Gerard pozornost.
,, Aale... to nic. Řízl jsem se, když jsem si dělal večeři.''
,, Hm.''
,, Tys to tušil, že jo?''
,, Tak trochu. Chtěl jsem tě varovat, ale ne vyděsit.''
,, Pochopil jsem. Ale jak...?''
,, Nemůžu to vysvětlit. Je to prostě jako ty karty. Nevěříš na ně, tak nefungují. Já věřím, že magie existuje a od té doby co jsem uvěřil, jsem spoustu věcí pochopil. A něco dokážu předvídat. I když, tohle spíš než kouzlo, byla intuice.''

Zíral jsem na něj jako na osmý div světa. Edgar si mezitím přelezl na stůl a zobal zbytky sušenek. Potkánek mi spokojeně lezl po dlani.
,, Takže kdybych uvěřil, že kouzla jsou skutečná, dokážu to taky?''
,, To zrovna hned ne, chce to se těm silám s důvěrou odevzdat, a taky pečlivě trénovat. A hlavně nesmíš ani na okamžik věřit tomu, že bys jim dokázal vládnout. Jinak tě zničí.'' s těmito slovy začaly v místnosti zhasínat čajové svíčky. Jedna po druhé. Ne, nebyl tu průvan. Jen Gerardovy oči měly zvláštní lesk. S každou zhasnutou svíčkou měnily odstín zelené.
,, Tak co Franku. Už trochu rozumíš?'' podíval se na mě. Jeho oči i v tom šeru malinko zeleně zářily.
,, Asi už začínám chápat.''
,, Nemáš strach?''
,, Z čeho?''
,, Abys nezhasl stejně jako ta svíčka...''
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petra Petra | 27. února 2009 v 16:34 | Reagovat

Já řikala že si sem najdu cestu!...prostě mně se nezbavíš....XD ..a nevim co je na mejch hemzech ftipnýho ...to spíš já tu prskám an monitor při kterýkoliv představě....Příběhy na pokračování sou dobrý ale maj nevýhodu že na ouchylárnu dojde většinou až dýl..fšak já počkám...maminka mě nijak nepodezřívá že pařim kompa za jejímy zády takže v poho..dááál

2 Petra Petra | 27. února 2009 v 16:37 | Reagovat

A ta plichta v anketě u Your story mě prudí.....zjusim vlézt tatínkovi na stránky a zfalšovat hlas... XD ale já normálně nefalšuju....jenom když to vyžaduje neúnosná situace

3 Admin - Chemical Writer Admin - Chemical Writer | 27. února 2009 v 22:48 | Reagovat

Ano, tyhle telenovely maj tuto nevýhodu, ale zase se máš na co těšit :-D v poho, falšuj jak je jen libo, mě to už taky prudí, nemám možnost přemýšlet dopředu co bude :-D sláva Waycestě!

4 Petra Petra | Web | 28. února 2009 v 12:39 | Reagovat

Už se stalo...... :D  je odhlasováno....ať žije zelená

5 Jannica Jannica | Web | 14. března 2009 v 21:44 | Reagovat

To je teď opravdu strašidelný... Zajímalo by mě, co tou poslední větou myslel..

6 Aless Aless | 31. března 2009 v 16:56 | Reagovat

Musim číst dál ×D... větčinou když začnu číst tak neskončim dokuď opravdu musim jít... třeba ráno do školy ×D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama