NESTOJÍM o vaše pošahaný reklamy, sonb, řetězovky, klikačky a anketky, pokud hlasuju, tak ZÁSADNĚ VE VÁŠ NEPROSPĚCH!!!!! Neobtěžujte mě debilníma dotazama, nečumím na ŽÁDNÉ seriály, nevyrábím diplomky a seru na HSM a jiné růžové zrůdky!!!!!! Vaše hlášky typu - Máš klááásný bloQuísečeek - si strčte do PRDELE!!!!! VY ABSOLUTNĚ NEVÍTE o čem tenhle blog je, tak táhněte do gay erotogenních zón a ještě dál!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! A vy ostatní úchylové vítejte.

I Will Never Hurt You 13

12. března 2009 v 18:55 | Chemical Writer |  I Will Never Hurt You

Tak abyste neřekli, že na vás peču. Nejde o tvůrčí krizi, pouze nedostatek času. Snad mě nezabijete za ten konec...

Probírám se. Budu si muset s Gerardem vážně promluvit. Už mě neba jak mě furt posílá do říše snů. Připadá mi, že ze mě musí mít prču. Ještě se slepenýma očima hrabu kolem sebe. Kdepak ho mám? Nemůžu ho nahmatat. Otevřu oči. On tu není! Jakto?
,, Dobré ráno.'' slyším důvěrně známý hlas. Je to Gee, a nese mi kafe a topinky!
,, Jůůů, ahooj.''
,, Nevěděl jsem, co by ti tak po ránu chutnalo, ale kafe a topinky by mohly být to pravé.''
,, Díky! Zrovna jsem měl chuť.''



,, A jak se cítíš?'' optal se a položil mi snídani na noční stolek.
,, Super! Ale poslyš, už mi tohle nedělej. Já se tě chtěl na spoustu věcí zeptat a tys mě uspal...''
,, Potřeboval jsi to zlatí.'' usmívá se Gerard. ,, A klidně se ptej co máš na srdci.''
,, Noo... když já... už jsem to zapomněl.''
,, Však si zase vzpomeneš.''
,, Doufám.'' zamumlám a kousnu do topinky. Pořád se cítím před panem Wayem trochu... pitomě. Pitomě smrtelně.

Gerard sedí vedle mě na posteli. Vypadá trošinku zaraženě. Třeba už jsou upíři takoví. Prostě divní.
,, Joo, už vím. Když jsi mě kousl tak budu taky upír?''
,, Achjé, že ty jsi četl Drákulu? Neboj se. Přeměna na upíra je poněkud složitější. Naštěstí. Jinak by nám po světě běhali už jen samí upíři.''
,, A přeměníš mě někdy?''
,, Proč?'' Gee vypadal dost zaskočeně.
,, No... já přece budu stárnout. Ty zůstaneš pořád mladej a to... nevím... na pár stovek let? Tak dlouho přece nemůžu žít jako člověk.''
,, Ty bys se mnou chtěl zůstat tak dlouho?''
,, Já nejdu do vztahu aniž bych nepočítal s tím, že bude trvat míň jak sto let.''
,, Roztomilé Frankie. Vážím si toho, že se mnou tak počítáš, ale zatím tě měnit nebudu. Líbí se mi když jsi člověk. Nebudu tě nutit stát se upírem. Ale taky ti nebudu bránit.''
,, A budeš se ze mě krmit?''
,, Nechci.''
,, Proč? Nemám dobrou chuť?''
,, Ale no tak ty moje pochoutko.'' zasmál se Gerard ,, Chutnáš mi, a moc dobře. Jen tě nechci využívat.''
,, Prosíííííím! Já ti chci pomáhat!''
,, Ale Frankie...''
,, Proč by ses měl hnát bůhví za kým, a riskovat že si tě někdo všimne? Nehledě na to... co kdyby ses napil špatný krve?''
,, Jak špatné broučku?''
,, Copak infikovaná krev na upíry neplatí? Chceš něco chytit?''
,, Asi by mi bylo parádně zle. Jednou jsem pil z alkoholika. Bylo to pak hodně ošklivé. A co se týče střevní chřipky... také nic lahodného.''
,, Tak vidíš! U mě máš jistotu. Opravdu! Kdykoliv budeš chtít tak mě máš k dispozici.''
,, Jsi hodnější než si zasloužím.''

Neodolal jsem a musel se na něj zase lepit. Gerard si mě přivinul a asi hodinu jsme strávili mazlením. Pak jsme si celé dopoledne povídali o upíří problematice. Prý ani není nic moc po chuťové stránce krmit se z různých lidí. Je to jako když si navyknete na značku cigaret. Hrozně se těším až si na mě vytvoří Gee návyk! Jo, jsem cvok. A věděli jste, jak rychle se dokáže upír vyléčit ze svých zranění? Hrozně moc rychle! Zvlášť když dostane čerstvou krev. Tak proto se včera Gerard tak rychle vzpamatoval.

Kolem poledne se Gee rozhodl podívat domů. Zkontrolovat Edgara, potkany, sovu, toulavou kočku co se u něj prý nedávno objevila, a taky netopýry. Prý jich má na půdě slušný hejnko. Sice mi vrtá hlavou, jak chce uhlídat soužití kočky a potkanů, ale asi to nebude pro někoho jako on problém.

Spokojeně se češu v koupelně, a pozpěvuju si jeden song o upírech. Jo... chce to trochu jinak ty vlasy hodit. Chci se svýmu miláčkovi líbit. Hm... co ta náplast na krku? Opatrně ji odlepím. Už je to jen malinká jizvička. Nic vážnýho. Spokojeně pokračuju v pozpěvování. Pak zaslechnu podezřelej zvuk. Jako by se něco šinulo směrem do koupelny. Aaaa. Pan Arthur Way si hraje na nebezpečného upíra. Chce mě přepadnout. No počkej! Ti nedaruju! Srandičky, srandičky! Jen tak jako omylem kopnu do dveří, a vrátím se před zrcadlo. Koukám do něj, a tím pádem vidím všechno co se mi odehrává za zády. Dveře se neslyšně pootevírají. Jak vtipné, jak vtipné. Předstírám jak hrozně jsem zabraný do česání. Nic nepozná. Překvapím ho. Pak zpoza dveří vynoří obličej. Ztuhnu.

Tvář to totiž nebyla Gerardova. Tohle byl netvor! Měl obrovský špičatý zuby a divoký výraz v očích. Navíc slintal a funěl. Kdysi byl možná člověkem ale to rozhodně neplatí dnes. Leknutím jsem zakřičel, upustil hřeben a tak tak stačil uskočit. Zrůda přistála přímo na místě, kde jsem měl předtím hlavu. Zrcadlo se roztříštilo na tisíc kousků a já se dal do běhu. Nedovedete si představit tu hrůzu co se mě zmocnila. Bohužel byla mokrá podlaha, já uklouzl a spadl přímo do střepů. Otočil jsem se abych na tu obludu viděl. Sledovalo mě to úzkýma černýma zorničkama v zažloutlém bělmu. Všiml jsem si, že oči toho tvora nemají duhovku. Jen tu malou černou tečku. Vypadalo to hrozně. Ať to bylo cokoli, bylo to mohutné. Silné. Nezmůžu s ním nic. Jsem jenom člověk.

Chtělo se mi křičet ale nevydal jsem ani hlásku. Chtěl jsem vstát a utéct. Byl jsem jako zkoprnělý. Navíc jsem se pořezal o to rozsypaný sklo a začal ztrácet krev. Nemá to asi cenu. Zrůda na mě hleděla dychtivýma očima. A já pochopil. Musí to bejt jeden z těch šílenejch upírů o kterých mi Gerard vyprávěl. Gerard... hlavně jemu ať se nic nestane! Bude mu patřit moje poslední vzpomínka. Pak jsem už byl připravenej umřít. Jen mě trápí, že nestačím Geemu říct jak moc ho miluju. Doufám že to ví. Zavřu oči a čekám na smrt. Ucítil jsem průvan, jak se obrovská masa svalů dala do pohybu mým směrem. Sbohem krutej světe. Sbohem Gerarde...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petra Petra | 12. března 2009 v 19:49 | Reagovat

Tak za takovejdle sekanec si účtuju nejmíň vodstřel!.....To se jako fakt nedá.....tim hůř když sem an tom závislá...nemusim ani popisovat jak je to kásný a jak se mi to líbí...XD ale jestli tady zejtra nebude další....tak.....nevim co XD

2 JustDream JustDream | 13. března 2009 v 10:04 | Reagovat

Ou..není to konec, že ne?!?

3 Jannica Jannica | Web | 14. března 2009 v 22:24 | Reagovat

Neee... neee...

Tohle nesmí... Jak ho ten netvor našel? Hajzl... Snad Gerard v čas přijde a zachrání ho..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama