NESTOJÍM o vaše pošahaný reklamy, sonb, řetězovky, klikačky a anketky, pokud hlasuju, tak ZÁSADNĚ VE VÁŠ NEPROSPĚCH!!!!! Neobtěžujte mě debilníma dotazama, nečumím na ŽÁDNÉ seriály, nevyrábím diplomky a seru na HSM a jiné růžové zrůdky!!!!!! Vaše hlášky typu - Máš klááásný bloQuísečeek - si strčte do PRDELE!!!!! VY ABSOLUTNĚ NEVÍTE o čem tenhle blog je, tak táhněte do gay erotogenních zón a ještě dál!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! A vy ostatní úchylové vítejte.

I Will Never Hurt You 7

1. března 2009 v 17:40 | Chemical Writer |  I Will Never Hurt You

Co že mu to dal do kapsy? Lahev placatky přátelé. Ba jo, dělám si prču. A už makám na pokráčku diskantů Wayovic.

Ta věc v mojí kapse? Co to jen bude? Zalovil jsem a nahmatal papírek. Rozložil jsem ho a přečetl těch pár čísel co na něm stálo. Jeho telefon? Chce abych mu zavolal? Mám? Ano! Udělám to. Nevím kde se ve mně vzala tahle rozhodnost. Normálně bych se užíral celý večer jestli zavolat nebo ne a dneska? Vytáhl jsem z mobil a naťukal těch pár čísel. První zazvonění, druhé, třetí, čtvrté. Srdce se mi rozbušilo zběsilým tempem. Už už jsem to chtěl položit když v tom:




,, Gerard Way u telefonu, přejete si?'' na okamžik jsem zaváhal jestli dělám dobře. Asi můj telefonát nečeká. Nebo ne tak brzy.
,, Gerarde...''
,, Frankie...''
Jakmile jsem uslyšel to jeho Frankie, byl jsem v prdeli. Totálně naměkko a měl jsem co dělat aby se mi nechvěl hlas.

,, Frankie? Jsi tam?''
,, Jo, jo jasně. Promiň... jen jsem něco... dělal.''
,, A jak se máš?''
,, Eheh... jde to. Co ty?''
,, Už je mi dobře. A co ty? Nezlobíš se?''
,, Já... ne... jenom jsem zmatenej.''
,, Netrap se. Víš přece že tě mám moc rád. Netvař se jako bys to nepoznal.''
,, Ale?''
,, Není žádný ale.''
,, Když myslíš.''
,, Franku, záleží mi na tobě. Nesmíš být smutný.''
,, Tak mi vysvětli co se stalo. Proč ses tak najednou zarazil?''
,, Je to poněkud složité.''
,, Tak to vybal. Co se dozvím? Miluješ jinýho? Jsi snad kriminálník? Máš ženu? Děti? Namočil ses do drogové mafie? Nebo snad všechno najednou?''
,, Nebuď takový Franku. Nic z toho co říkáš opravdu nehrozí. Věříš mi?''
,, Věřím. Samosebou že ti věřím.''
,, Pak mi věř i to jak moc tě mám rád. Ano?''
,, Dobře.''
,, Tak jestli chceš zítra přijít, můžeš. Kdykoli. Je to jasné?''
,, Děkuju.''
,, Já díky tobě.''
,, Měj se Gee.''
,, Ty se měj taky nádherně. Nashledanou Fee.''
,, Ahoj. Jo... a taky tě mám moc rád.''
S těmito slovy jsem telefon položil. A pak se úlevou rozbrečel.

Myslím, že vám nemusím sáhodlouze vysvětlovat o kom se mi celou noc zdálo. Dokonce to byly moc příjemné sny. Byl jsem s Gerardem na procházce a líbali jsme se jako dva pubescenti. Pořád nás to nutilo po sobě hrabat. Nádhera. Ovšem trochu mě mrzelo když jsem se ráno probudil a zjistil, že místo Gerarda svírám v náruči svoji deku. Zase sám!

Po obědě jsem se vydal směr - Gerardův dům. Cestou tam jsem se neubránil myšlence, že co návštěva, to originál. Co nadělám. Pan Way je prostě tajemný.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petra Petra | Web | 1. března 2009 v 17:58 | Reagovat

No jistěěě....XD se nedá nic dělat...fšak von to nakonec vyklopí....

není nic nad Wayovic diskanty !!

2 Admin - Chemical Writer Admin - Chemical Writer | 1. března 2009 v 21:46 | Reagovat

Ano... I v této story by mohl Gerard vyklopit, že je diskant. Bo ne:-D nebudeme ho trápit. Mám už vymyšlenou jinou věc. Beztak by mě přerazili, kdyby věděli co tu píšu:-)

3 Jannica Jannica | Web | 14. března 2009 v 21:51 | Reagovat

Věta "líbali jsme se jako dva pubescenti" mě dostala :D

A diskant? No... ne, že bych byla úplně proti, ale... možná bude lepší, když se z něj ten diskant nestane :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama