close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

NESTOJÍM o vaše pošahaný reklamy, sonb, řetězovky, klikačky a anketky, pokud hlasuju, tak ZÁSADNĚ VE VÁŠ NEPROSPĚCH!!!!! Neobtěžujte mě debilníma dotazama, nečumím na ŽÁDNÉ seriály, nevyrábím diplomky a seru na HSM a jiné růžové zrůdky!!!!!! Vaše hlášky typu - Máš klááásný bloQuísečeek - si strčte do PRDELE!!!!! VY ABSOLUTNĚ NEVÍTE o čem tenhle blog je, tak táhněte do gay erotogenních zón a ještě dál!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! A vy ostatní úchylové vítejte.

I Will Never Hurt You 22

3. června 2009 v 9:43 | Chemical Writer |  I Will Never Hurt You

Poslední dobou se v týhle story nevyžívám v těch krvárnách :-) Každopádně se nám blíží konec.

Překročím teď k vyprávění toho co jsme dělali ten den, kdy se mělo rozhodnout o našem osudu. Kdyby tenhle příběh byl vymyšlený, právě by byla temná noc, zuřila bouřka a z dálky se ozývalo neidentifikovatelný vytí. Ale ve skutečnosti byl hezký podvečer, počasí tak akorát a kdokoli z lidí by nás viděl, pomyslel by si, že jdeme do lesa na procházku. Naposledy jsem se ohlédl za městečkem, kde jsem strávil skoro celej svůj život. Možná ho vidím naposled. A pak jsem se ztratil mezi stromy, spolu s mojí láskou.



Ze začátku jsme moc nemluvili. Oba jsme si uvědomovali vážnost situace. Gerard tu byl ten, kdo nás vedl, sám jsem toho moc nevěděl. A právě to mě donutilo promluvit.
,, Ty... Gerarde? Proč jdeme vlastně do lesa?''
,, Protože ten, co mě chce zabít, tu bude čekat.''
,, Mě se to nelíbí. Bůhví co tu nastražil.''
,, Neboj Frankie. Moje upíří smysly jen tak na něco nenaletí. Dokážu vycítit nebezpečí. Upíří intuice se nikdy neplete.''
,, Dobře... věřím ti.'' zabrblal jsem.
,, A hlavně Frankie... ty si myslíš, že bych se s tím, kdo mě chce oddělat mohl utkat jen tak někde na ulici? Nemyslíš, že by to způsobilo poněkud rozruch až bych toho člověka vyhodil dvacet metrů do vzduchu?''
,, To bys opravdu dokázal?''
,, Chceš si to vyzkoušet?''
,, Neeee dobrý! Nemusím mít všechno!''
,, Neboj se ty moje svačinko. Tobě bych nikdy neublížil.''

Po těchto slovech Gee sundal ze zad batoh a začal cosi štrachat. Vytáhl takový podivný podlouhlý pouzdro a docela malou tašku přes rameno. Batoh zahodil. Nechápal jsem.

Nakonec se ukázalo, že ta věc v pouzdře, je vlastně meč. Připnul si ho kolem pasu vzal si tu malou brašnu a jakoby nic pokračoval v cestě.
,, Gee? Ty máš meč?''
,, Je na něm něco neobvyklého?''
,, Proč meč proboha?''
,, My upíři nepoužíváme střelné zbraně. Dělá to moc kraválu. A víš přece že mám citlivý sluch.''
,, Ale proč jsi ho vláčel v tom báglu?''
,, Aby nevzbuzoval moc pozornosti. Nejsme ve středověku. Teď je... jaký že století?''
,, Jedenadvacet Gee... jedenadvacet.'' zachechtal jsem se.
,, No... to je vlastně fuk. Sto let sem, sto let tam.''
,, Jak pro koho.'' mumlal jsem si pro sebe. Velice potichu.
,, Já tě slyším.'' ušklíbl se Gerard.
Myslím, že to soužití s upírem nebudu mít až tak lehký. Pokud se tedy nějakého vůbec dočkám.

A tak jsme pokračovali další hodinu a půl v cestě. Občas jsme prohodili pár slov, ale spíš jsme se snažili být potichu. Čím hlouběji v lese jsme byli, tím jsem byl nervóznější. Atmosféra houstla. Slunce začalo pomalu zapadat. Náhle se Gerard zastavil a zadržel mě.
,, Teď stůj Franku. Něco se mi tu nelíbí.''
,, Co?''
,, Nevím, něco tu je.''
,, Ne-nejsi je-jenom paranoidní?'' snažím se uklidnit sebe i svýho upíra.
,, Frankie, tohle je realita. Tohle není žádný Stmívání! Tady jde o krk!''
Hlasitě jsem polkl. Špicoval jsem uši, ale nic neslyšel. Po chvíli jsem to vzdal. Na Gerarda v tomhle prostě nemám. Uplynulo pár nesnesitelnejch minut a i já jsem před námi zaslechl šustění. Napadlo mě, že jestli půjde zase o nějakou šílenou bestii jako tenkrát v koupelně, tak už to se mnou vážně sekne. Ať je to králíček! Prosím, ať je to králíček!

Křoví se pohnulo. Nic moc jsem nezahlédl. Každopádně už vím, že se jedná o zvíře. Přiblížilo se a já rozeznal šedou srst. Vylezlo to... sakra... to je vlk! Pořádnej vlk. Začal jsem se třást. Díval se na nás a já se v duchu modlil, aby mě i Geeho uznal za nejedlé. Jenže pak na nás vycenil zuby, a mě došlo, že to není úsměv.
,, G-G-Gee? Co budeme dělat?''
,, Nic. Co by. Nemusíš se ho bát, nic nám neudělá. Věř mi.''
,, Ale on... vrčí a kouká tak...''
,, Frankie, to nic. Je to JENOM vlk.''

Prej jenom! V Gerardově měřítku to možná není žádnej soupeř, já bych ho však nepodceňoval. Už jen kvůli tý pěně u huby! Vzpomněl jsem si na jeden film, kde bylo roztrhání vlkem velice hezky zpracováno. Do detailu. Já ale nechci aby se mi játra rozprskly o pařez!

,, Seš si opravdu tak jistej Gerarde?''
,, Naprosto. Není se čeho obávat.''

Poprvé se Gerard zmýlil. Ta vlčí bestie totiž zařvala a vrhla se po nás!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 scary scary | 3. června 2009 v 16:21 | Reagovat

to je smutné, ten vlk určotě zabije franka gerarda ten člověk.nepletu se ? asi joale tohle je můj odhad
jinak opět skvěle napsané

2 Aless Aless | 3. června 2009 v 17:43 | Reagovat

Aw,on už bude konec..ach jo, tuhle povídku mam hrozně ráda =)...Nee ...nechci aby vlk zabil Frankieho. Gee všechny zničí a zabije a budou spulu žít a šoustat navěkdy věků *jelikož se z Feeho stane taky upír tak je to možný ×D ×D*

3 JustDream JustDream | 3. června 2009 v 19:23 | Reagovat

´šukat navěky véků´to by se mi líbilo  :-D  :-D  :-P doufám že se Frankiemu nerozprsnou játra o pařez :-?  :-x na týhle povídce mám ráda jak je napínavá od začátku až do konce 8-)

4 Petra Petra | 3. června 2009 v 20:45 | Reagovat

jupííííí já tu nebyla den, a hned sou tu dvě pokráčka...supeer!....a jestli tohle skončíš masakrem, tak si mě nepřej! :-?  :-D

5 Jannica Jannica | Web | 5. června 2009 v 18:37 | Reagovat

NEEE!!!
Že se jim nic nestane! Že ne!
A já měla vlky docela ráda... :(

6 Dark_Butterfly Dark_Butterfly | 15. ledna 2010 v 0:33 | Reagovat

stylově mi to připomíná Darrena Shana :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama