NESTOJÍM o vaše pošahaný reklamy, sonb, řetězovky, klikačky a anketky, pokud hlasuju, tak ZÁSADNĚ VE VÁŠ NEPROSPĚCH!!!!! Neobtěžujte mě debilníma dotazama, nečumím na ŽÁDNÉ seriály, nevyrábím diplomky a seru na HSM a jiné růžové zrůdky!!!!!! Vaše hlášky typu - Máš klááásný bloQuísečeek - si strčte do PRDELE!!!!! VY ABSOLUTNĚ NEVÍTE o čem tenhle blog je, tak táhněte do gay erotogenních zón a ještě dál!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! A vy ostatní úchylové vítejte.

I Will Never Hurt You 26 - THE END

5. července 2009 v 12:54 | Chemical Writer |  I Will Never Hurt You

Takže už to snad dokončíme. Co říct na závěr? Takový ty obvyklý kecy jak mě to bavilo psát, a že se mi po těch dvou bude stýskat. Vlastně nebude... vždyť já se jich můžu nabažit tolik až to hezký není xD Koukala jsem, že první díl je publikovanej někdy v únoru. Je to možný? Opravdu jsou se mnou tyhle storky na tak dlouhý lokte? Snad vám to moc nevadí xD takže užijte si poslední extra dlouhý díl.(oproti ostatním určitě) Snad mě za ten konec nevykostíte.

A pak už jsem vnímal jen nekonečnou tmu, která mě úplně pohltila. Na moment mi problesklo hlavou, že po smrti už nic není. Že se všechny naše přání, touhy a sny ztratí... ale kam? To se jen tak rozplynou?



Ale i ta nejčernější tma má svůj konec. Vidím světlo. Ne na konci tunelu. Je takový... prostě mi nepřipadá nadpozemský. Rozlepil jsem oči a díval se na plamínky tančíčí na svíčkách. Mně tak důvěrně známý svícen. Poznal jsem, že ležím v Gerardově pokoji. Znamená to snad, že naše duše nedošly klidu? Budeme odsouzení k tomu, abychom tu na věky věků strašili?

Opatrně jsem se otočil. Bál jsem se co uvidím za sebou. Gerardovo nehybný tělo. Ležel na posteli vedle mě, a vypadal jako by spal. Byl bledý, ještě bledší než obvykle. Připomnělo mi to ten den, kdy omdlel z hladu. Bál jsem se ho dotknout. Co když jeho ruka bude studená? Věděl jsem, že bych to nepřežil. Sklopil jsem zrak a zhluboka se nadechl a sebral odvahu. Musím přece vědět co s ním je.

Sledoval jsem jeho hrudník. Trvalo to hrozně dlouho, ale nakonec se přece jen mírně zvedl. Dýchá! A já přece taky. Znamená to, že nejsme duchové. Jsme živí.

,, Neboj se o něj. Bude v pořádku.''
Polekaně jsem sebou trhnul a spadl z postele. Zvedl jsem zrak směrem ke dveřím a uviděl nějakýho kluka. Měl hnědý, trošku delší vlasy a zvláštní brýle. Vypadal všelijak, jen ne nebezpečně.
,, A ty jsi kdo?'' zeptal jsem se.
,, Gerardův brácha. No, na vysvětlení to bude trochu složitější.''
,, Máme času dost.'' zamumlal jsem a sedl si zpátky na postel vedle Gerarda. Jeho bratr mě napodobil.
,, Jsem Mikey.''
,, A já Frank.'' stiskl jsem nabízenou ruku.''

,, Víš... Franku. Já si nikdy nemyslel že Gerard umřel. Vždycky jsem věřil na upíry. No nekoukej tak vykuleně. Každý věří v něco jinýho.''
,, Ale Gee o tobě nikdy nemluvil. Jaktože... moment... ty jsi taky upír!?''
,, Jo jsem.''

Řekl to s naprostým klidem, kdežto mně z toho málem žahlo.

,, Napadlo mě, že Gee nemusel umřít. Nenašlo se ani jeho tělo. Možná stal jen stvořením noci. No... i když to on byl už za života.''
,, Já vím. Vypravoval mi trochu o sobě.''
,, Každopádně jsem měl na výběr buď sedět doma a naříkat, a nebo alespoň zkusit hledat mezi nemrtvými. A to nejde jinak, než tak, že se k nim přidáš.''
,, Jako ten co nás chtěl zabít.''
,, Ano... patřil ke stejnýmu klanu jako já. Nedá se říct že bychom byli přátelé. Spíš známí. Pořád si mumlal něco o pomstě a nějakým Gerardovi. Netušil že jsme bratři. A tak jsem se od toho podivína ani na moment nehl. Viděl jsem jak z lidí dělá upíry a využívá je. A to stačí k tomu, abys měl právo takovýho grázla beztrestně zabít. Spíš je to povinnost.''
,, A tak jsi ho sledoval až do toho lesa?''
,, Jo, sledoval. Nebylo to zrovna jednoduchý, ale věděl jsem, že mě zavede za Gerardem. A tak jsem se nepustil.''
,, Co se to tam vůbec stalo Mikey? Pamatuju si jen výstřely a tmu...''
,, V momentě kdy ten chlápek střílel byl už vlastně po smrti. Probodl jsem mu játra.'' řekl Mikey jako by mi oznámil, že včera koupil pět housek.
,, Takže minul?''
,, Ne tak docela. Jedna kulka zasáhla Gerardovu paži. Ale nebylo to nic kritickýho. Snažil se tě chránit, a povedlo se mu to.''

Znovu jsem se podíval na svýho spícího upírka. Ne, teď nesmím brečet! Proč musím bejt taková citlivka?
,, No a ty jsi omdlel...'' pokračoval Geeho bratr. ,, Gerard byl ještě při vědomí, a praštilo to s ním až v momentě, kdy mě poznal.''
,, Ale jak jsme se dostali domů?''
,, No po svejch ne! Musel jsem se s váma táhnout. Ještě že byla noc a nikdo nás neviděl.''

Gerard se pohnul. Okamžitě jsem zapomněl na všechny svoje debilní otázky a sledoval jak mu je.
,, Frankie... Mikey...''
,, Gee vítej zpátky!'' objal jsem ho. Doufal jsem, že ne moc divoce.
,, Rád vás oba vidím.''
Kouknul jsem na ty dva. Tolik let se neviděli. Určitě si mají hodně co říct.
,, No nic, nechám vás teď o samotě.'' prohlásil jsem. ,, Já se beztak musím postarat o potkana. Uvidíme se se po obědě kluci!''
Seběhl jsem schody jak šílenej a pozpěvoval si nějakou strašlivou popinu. Myslím že to bylo - Love is in the air! Ale já vám měl takovou radost! Tak mi promiňte.


O tři dny později

,, Franku, kde tě mám?''
,, To se ptám spíš já tebe! Ještě nejsi tak docela zdravej a už se couráš venku.''
,, Promiň, ale víš že upíři se zotavují rychle. A musel jsem něco koupit.''
,, Máš říct mě. Ty okamžitě upaluj zpátky do postele.'' zlobil jsem se naoko.
,, Počkej.'' zašeptal mi do ucha a přitáhl si mě blíž.
,, Co je?''
,, Mám něco pro tebe.''

To už jsem byl dost natěšenej. Motal jsem se kolem Gerarda dokud se neposadil na ten starej gauč. Jo, ten kde jsme se tak sblížili.

,, Posaď se radši taky Frankie.''
Poslechl jsem. Bůhví co na mě zase vybalí. Něco vylovil z kapsy u saka. Než jsem stačil identifikovat o co se jedná, položil mi opravdu vyjímečnej dotaz.
,, Fee, vzal by sis mě?''
,, E... cože?''
,, No, jestli si mě chceš vzít.''
,, Vzít jako vzít, nebo vzít jako vzít?''
,, No... obojí...''

Zalapal jsem po dechu a vysoukal ze sebe:
,, Chci.''
Pak Gee otevřel tu krabičku co schovával v dlaních a navlékl mi prsten. Byl nádhernej. Stříbrně svítil a uprostřed byl docela malý rudý kamínek ve tvaru kapky. Fascinovaně jsem si ho prohlížel.
,, My upíři máme prostě něco trochu jiného než lidi.'' vysvětlil mi Gee.
,, Je nádhernej.''
,, Ale ty víc.'' zasmál se a políbil mě do vlasů.

Týden na to, se konala naše svatba. Víte ona nebyla tak docela typická jak jste zvyklí z těch kýčovitejch filmů. Nepotřebovali jsme žádný úřady a podobný ptákoviny. U upírů to funguje jinak. Prostě se sežene někdo, kdo nás oddá, nemusí to být ani kněz. Pro nás tuhle službičku vykonal Mikey, takže líp to dopadnout nemohlo. Jinak se svatba nekonala v kostele, ale NA kostele. Opravdu. Pro upíra není problém vyškrábat se na rozhlednu, natož střechu kostela. Problém to byl trošku pro mně, ale tak tradice je tradice a když chci bejt jednou upír, budu držet hubu a krok. Dodnes mi zní v uších věta: ,, Co krev spojí, ani člověk nerozdělí.''

Oslava byla opravdu bujará. Vplížili jsme se dovnitř, před oltář umístili sudy s pivem, pak další nepřeberné množství alkoholu a hromady jídla. Kdyby to viděl pan farář, asi by nás nepochválil. Ale to mi bylo fuk.

Lidí se tu sešlo dost. Totiž pardon - upírů. Přišli jak z Gerardova, tak z Mikeyho klanu. A já viděl, že Gee není jediný kdo umí kouzlit. Poblikávala tu světélka nejrůznějších barev. Upíří mágové se opravdu činili. V té tmě to vypadalo úchvatně. Ovšem já se pohyboval poněkud nemotorně, to víte. Ve tmě vidím leda tak prdlajz.

Upíři pili a jedli, až se mi dělalo šoufl. Člověk by zemřel na otravu alkoholem, ale oni to sotva pocítili. Než se propili k náladě, já už se motal. A sloužil jsem jim jako hlavní atrakce. Chichotali se mi a chválili Geeho že má dobrej vkus.

,, Jéééééé Gerarde ten tvůj je opravdu roztomilej!'' hihňala se jedna strašidelná a krásná ženská. Měla dlouhé kudrnaté vlasy a hypnotizující oči. I když mě by v tomhle stavu zhypnotizoval i kozel.
,, Můžu si ho pohladit?''
,, Jistě že můžeš.''
Než jsem se nadál, zvedla mě do náruče jako bych byl kotě.
,, No ne! Ten je sladkej!'' zajásala další upírka a začala mi cuchat vlasy. Než jsem se nadál, měl jsem jich kolem sebe půltuctu. Furt se nademnou rozplývaly a šišlaly na mně jak na kojence. Nakonec se mi povedlo nenápadně zdrhnout. Okamžitě jsem běžel za Gerardem a schoval se k němu. Pověsil jsem se mu na krk a odmítal ho pustit.
,, Frankie, neboj, to jsou kamarádky. Líbíš se jim.''
,, Ale ony tak divně mluvěj.''
,, To víš, vy lidi připadáte upírům hrozně roztomilí.''

Oslava pokračovala pořád dál a dál. Já jsem u Gerarda trochu poklimbával. To ostatní měli energie na rozdávání. Měl bych už dávno spát. Jo. A ten alkohol mě taky utlumil.

Chvilku po půlnoci jsme se my dva vytratili k nám domů. Byl jsem za to opravdu rád. Hrozně jsem se těšil do postele. Cestu si moc nepamatuju. Jen okamžik kdy jsem padl do peřin a spokojeně vydechl. Jéje. Asi jsem neměl pít to víno. Pak jsem ucítil, jak mě někdo hladí po zádech.
,, Frankie... už spíš?''
,, Neeee...'' zachechtal jsem se.
,, Víš, já bych chtěl...''
,, Chmmmmm.''
,, Tedy nechci tě do ničeho nutit...''

Převalil jsem se na záda a přitáhl si Gerarda na sebe. Vždyť se na tuhle chvíli těším celej den!

Vzpomínky mám z té noci mlhavé. Ale myslím, že se mi to moc líbilo... Nepamatuju se, že by mě něco bolelo nebo tak. Když je člověk opilej, tak je trochu otupělej. Je ale fakt, že se Gee choval moc hezky. Bál jsem se, že naplní ty jeho hrozby o neskutečný výdrži a masochismu. Jak je vidět, nebude to až tak horký. Nebo mě možná na poprvé trochu šetřil.

Ráno jsem se vzbudil a zezadu se přitulil k Gerardovi.
,, Děkuju Gee. Tohle byla nejhezčí noc mýho života!''
,, Jsi si jistý Franku?''
,, Ano! Proč bych nebyl?''
Gerard se na mě otočil a vážně se mi zadíval do očí.
,, Protože...'' cítil jsem jak mě pevně obejmul.
,, Protože ty, jsi mi v tom nejlepším usnul.''
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tez Tez | 5. července 2009 v 13:43 | Reagovat

Uhm...přece tě nemůžu vykostit, když tě mám tak ráda a ještě mi dávaš moji drogu...Teda zakončila sto fakt originálně a bylo to vážně famózní! :-)

2 iWusZka iWusZka | Web | 5. července 2009 v 15:04 | Reagovat

Čaůů :D
Jasněě, klidně si nás hoď do SB xD Velký šéf je sice Gregorka, ale snad mě za to nezabije xDD

3 scary scary | Web | 5. července 2009 v 19:13 | Reagovat

jo skončilo to originálně , tuhle povídku jsme měla strašně ráda a mám doted ale ještě víc se těším že ted budebeš - pevně doufám že ano - ve Will we honestay ...

4 Jannica Jannica | Web | 5. července 2009 v 20:40 | Reagovat

Haha :D :D Ten konec je prostě geniální! Nejdřív že byl k němu šetrnej a že s výdrží to není tak horký a pak ta poslední věta:D
Jak jsi řikala, že tě vykostíme, tak jsem nabyla hroznýho vědomí, že to skončí špatně.
Ještě že tam byl Mikey, ten je zachránil. A nejenom je, mě taky:)
Tohle byla vážně skvělá povídka, hrozně se mi líbil tady ten Gerard. Bude se mi vážně stejskat, mrzí mě, že končí, ale nadruhou stranu končí fakt nádherně:)
Takovou úžasnou svatbu bych taky chtěla :D A to, jak si tam Franka pořád přehazovali byla vážně sranda:)Myslim, že na tuhle story budu ještě dlouho vzpomínat x)

Tákže... teď se můžeme těšit  na něco novýho, ne?  :-D

5 stacy stacy | 6. července 2009 v 15:49 | Reagovat

No tyvole...:D von normálně chrněl...omg...:D Jinak storka fakt do-ko-na-lá.nemam slov... tož taky sem to fakt žrala....:-)

6 fallen angel fallen angel | Web | 6. července 2009 v 21:44 | Reagovat

jo, jo, jooooooooooooo! :D
mikey, mňam..
velkej super hrdina :D:D:D
nádherně to skončilo..
:)

7 JustDream JustDream | 7. července 2009 v 14:07 | Reagovat

Úžasné :) Jnak to snad ani nemohlo dopadnout :D (Kdyby ano, někdo by tu již byl vykostěn, že? :D) Opravdu velkolepý závěr :))

8 Senii Senii | Web | 7. července 2009 v 21:32 | Reagovat

ty jsi tak vyhrožovala, že jsem čekala Oidipovskou tragédii.. nevím, co na to mám říct.. asi jen, že to byla přenádherná story a bude se mi po tom moc stýskat.. :-x

9 sigam sigam | Web | 17. listopadu 2009 v 19:36 | Reagovat

Musím se tady děsně smát... Takovým tím šíleným smíchem :). Ta povídka byla vážně rozkošná a originální. Ale já moc originální nejsem, protože pořádně nevím, co napsat. Snad jen, že jsem se málem roztekla na takovou tu slizkou růžovou hmotu :). Áááá :).

10 Loki Loki | 27. prosince 2009 v 21:19 | Reagovat

Zrovna v okamžiku, kdy jsem to dočetla, mi dohrálo Vampires will never hurt you. A ta poslední věta na mě měla takový účinek, že mám teď klávesnici plnou cukroví. Ale... jinak jsem se v průběhu cítila jako máslo v troubě nebo čokoláda na kapotě auta v létě... :-D Miluju fluff. Miluju ho tak moc, že teď patrně budu mít nejmíň několik hodin zamilovaný pohled a nejspíš se mi o tom bude i zdát. Yay! Chjo... Prostě upíři a Frerardi... jsou úžasná kombinace. :) Chtělo by toho víc, ale co už my obyčejní smrtelníci naděláme.

11 Joan Joan | Web | 15. prosince 2011 v 11:09 | Reagovat

to je famózní konec! :3 :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama